|
|
Cementochronologie a její význam ve forenzní antropologii a bioarcheologii: srovnání mezi jedinci různých klimatických zón
Pytlíčková, Kristýna ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Na poli forenzní antropologie i bioarcheologie dochází k neustálému hledání vhodnějších a spolehlivějších metod, které by umožnily odhad věku a sezonality v době úmrtí jedinců. Tato práce je věnována metodě cementochronologie. Je to metoda, která pracuje s kontinuálně rostoucí zubní tkání - cementovou vrstvou, jejíž pravidelné periodické přirůstání úzce koreluje s přibývajícím věkem. Diplomová práce se opírá o 2 soubory zubů jedinců známého věku a sezóny extrakce, které pocházejí z různých geograficky odlišných populací - české a malajské. Soubor české populace obsahuje celkem 21 zubů, soubor malajské populace obsahuje 11 zubů. Z těchto vzorků byly zhotoveny histologické preparáty a od každého jedince bylo analyzováno 5 řezů, u kterých byly počítány přírůstkové linie cementové vrstvy kořene a pro odhad sezonality charakter poslední přírůstkové linie. Námi dosažené výsledky odhadu věku se u obou souborů, české i malajské populace, blížily věku chronologickému daného jedince. U vzorků souboru české populace byl průměrný rozdíl mezi těmito věky 1,15 roku, přičemž častěji docházelo k nadhodnocování výsledků. U souboru vzorků malajské populace byl průměrný rozdíl (-1,68) roku a zde je pozorován trend podhodnocování výsledků. Také sezonalita odečtena na základě charakteru poslední přírůstkové linie...
|
|
|
Vztah mezi dlouhověkostí a známkami nespecifického stresu na kostře v raně středověké populaci Velké Moravy
Zazvonilová, Eliška ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Názory na vztah mezi nespecifickým stresem a věkem dožití v dospělosti nejsou jednotné. Inspirací pro tuto diplomovou práci byla studie chorvatských autorů Becic et al. (2014), kteří uvádí, že se jedinci se známkami stresu dožili vyššího věku. Cíle práce byly následující: odhadovat dlouhověkost v populaci a porovnat vliv použitých metod odhadu věku na vztah mezi známkami stresu na kostře a věkem dožití, ověřit vztah mezi věkem dožití a projevy nespecifické zátěže na kostře (cribra orbitalia a hypoplázie zubní skloviny) a zkoumán byl také vztah mezi projevy nespecifické zátěže a tělesnou výškou. Metody použité pro odhad věku z kostry jsou tedy rozděleny do dvou částí, a to metody použité v práci Becic et al. (2014), a metody vybrané na základě odborné literatury vhodné pro nejstarší věkové kategorie. Analýza vztahů byla provedena v souboru 294 dospělých jedinců (111 žen, 135 mužů a 48 neurčitelných jedinců) od III. mikulčického kostela z období Velké Moravy (9. - 10. století). Při srovnání věku dožití odhadovaného dvěma technikami v závislosti na přítomnosti známek nespecifického stresu jsme jak v případě cribra orbitalia, tak hypoplázie zubní skloviny zjistili nižší věk dožití jedinců s přítomným znakem. Výběr použitých metod odhadu věku neměl vliv na vztah mezi nespecifickým stresem a věkem...
|
host ::
RSS.